V AMARU jsme vyzkoušeli už různé druhy ovoce, zeleniny nebo masa. Přesto jsme si s bylinami nebyli tolik jistí výsledkem. Je to jedna z mála potravin, kde limitní faktor nepředstavuje kapacita kondenzoru v kilogramech, ale samotná plocha polic. Vlastně není možné lyofilizátor přetížit enormní nakládkou, protože se na police nevejde tolik bylin, které by obsahovaly více jak 10 litrů vody.
Příprava
Byliny nejsou levná záležitost a proto jsme s tímto testem čekali až do těchto teplých dnů. A protože nikdo z nás (ani všichni dohromady) nemáme takové záhony bylinek, abychom AMARU naplnili na maximum, využili jsme všudypřítomných kopřiv. Kopřivy fungují jako placebo vzorek, tedy chovají se stejně jako různé bylinky. Kromě nich jsme na jednu polici umístili také mátu, meduňku a oregano.
Nikomu se příliš nechtělo moc ručně pracovat s čerstvými kopřivami a tak jsme je nalámali a nakrájeli po cca 2 cm kusech. Pokud bychom chtěli opravdu dosáhnout maxima, bylo by vhodné bylinky nasekat na milimetrové kousíčky a pokrýt každý z pěti táců, které AMARU nabízí (33 x 49 cm), až do výše okrajů, tedy necelé 2 cm. My jsme do AMARU vtěsnali jeden 100L plastový pytel plný kopřiv.
Zamrazení
Byliny promrzají velmi dobře. Obsahují tak akorát vody a zároveň je nakládka vždy více méně nadýchaná. Teploty -30°C bylo dosaženo už za 6 hodin a při uplynutí nastavené 9,5 hodinové doby měly kopřivy téměř -40°C.
Sušení
Kombinace nízkého obsahu vody, zmíněné "nadýchanosti" nakládky a tím pádem opravdu velké plochy pro odvod výparů, zaručovala rychlý proces. Schválně jsme zkusili proces přerušit po 6 hodinách fáze sušení. Veškeré lístečky byly výborně suché a lámaly se při dotyku.
Dalších 6 hodin dosušení jsme nastavili spíše pro pocit jistoty, že vlhkost bude téměř nulová, ale taky kvůli stonkům kopřiv. Některé byly na dotek uvnitř ještě studené, což značí přítomnost vody. Přesto, bez tlustých stonků by bylo možné proces sušení ukončit po prvních 6 hodinách.
Výsledek
V podstatě byl již popsán výše. Po celkem 12 hodinách sušení byly perfektně suché i tlusté stonky, které bylo možné rozdrolit rukou téměř na prášek. Ostatně lze vidět na videu níže.
Za zmínku ještě stojí viditelný rozdíl oproti klasicky sušeným bylinám. Jak kopřivy, tak ostatní bylinky si zachovaly výraznou zelenou barvu. Nemáme k dispozici laboratorní rozbor, ale lze předpokládat, že poměr živin a vitamínů bude v podstatě totožný, jako u čerstvě natrhaných bylinek.
Rehydratace
Celou květinu už nikdy dohromady nedáme, ale rehydratace je možná běžně ve vodě. Asi nejběžnější způsob bude přímého přidání do polívky, čaje atp.
Využití
Jak bylo popsáno výše, tak bylinky v lyofilizované formě budou ideální v polévce nebo čaji. Budeme to ještě zkoušet, ale pokud si zachovají stejnou vlastnost jako citróny (mnohem lépe a výrazněji předává svou chuť, než čerstvá varianta), mělo by stačit použít podstatně menší množství, než když se vaří z klasicky sušených bylin.